Ženská bylinná napářka
Ženská bylinná napářka je procedura, která poskytuje holistickou péči o ženské zdraví. Díky působení teplých bylinných výparů dochází k prohřátí ženských pohlavních orgánů, lepší krevní cirkulaci v oblasti malé pánve a k absorpci účinných látek z bylin krevním oběhem. Kromě těchto blahodárných účinků na tělo umožňuje hlubokou relaxaci ženy, která přispívá k její pohodě a podpoře duševního zdraví. Umožňuje ženám zastavit se po uspěchaném dni a obrátit pozornost směrem k sobě. Pomáhá jim načerpat energii, díky které se mohou ráno probudit čerstvé a v plné síle připraveny čelit výzvám nového dne.
Nejvíce rozšířená je vaginální napářka v Asii a Indonésii. V Koreji si ji ženy běžně dopřávají jako relaxační proceduru, ale zároveň se využívá v místních nemocnicích jako alternativní podpůrná procedura při léčbě rakoviny děložního čípku. V Koreji byla také vaginální napářka, neboli chai yok, jak se zde nazývá, podrobena dalším lékařským studiím, týkajících se jejího vztahu k léčbě bělavého, sérózně hnisavého vaginálního výtoku (lat. leukorea) nebo jejího vlivu na léčbu bolestivé menstruace (lat. dysmenorea).
V Indonésii znají vaginální napářku pod různými názvy, mezi které patří Ganggang nebo Ratus. Na Bali se můžete také setkat s názvem Venus smoke, tedy dým Venuše. Jedná se o rituál spojený se svatebním obřadem, který se koná za účelem ovonění intimních partií nevěsty. V Severní Sulawesi je tradičně označována jako Bakera a jedná se o krásný očistný rituál s využitím velkého množství přísad a rozžhavených kamenů.
Napříč celým světem můžeme nalézt oblasti, ve kterých je existence vaginální napářky doložena v pramenech dávné historie. Lze ji považovat za pradávné dědictví z dob Aztéků a Mayů v Americe, Starobylého Egypta a Mezopotámie na blízkém východě, ale také starověkého Říma v Evropě. Vzdálenosti mezi jednotlivými oblastmi, rozdílnosti kultur i odlišnosti samotné procedury napařování v různých koutech světa společně s využíváním lokálních přísad poukazují na to, že napařování zdomácnělo jako vlastní originální tradice, která vychází z podobných principů, což poukazuje na původní poznání blahodárných účinků vaginálního napařování napříč celým světem.
Vzhledem k tomu, že lékaři již dnes dokáží pracovat s psychikou pacienta, nabízí se jim ženská bylinná napářka také jako jednoduchá technika, jak zapojit pacientky do léčby svých potíží a dát jim příležitost aktivně se podílet na svém uzdravování.
V napářce se spojují účinky aromaterapie, hydroterapie, fytoterapie a termoterapie. Jak už jsem uvedla výše, v různých oblastech se liší nejen přísady, ze kterých se vaří odvar, ale také procedura samotná. A tak se můžeme dočíst o velmi bohatých odvarech skládajících se až ze 60 druhů různých bylin a ovoce, o napářce z odvaru ze slupek z citrusů nebo suché napářce nad rozpálenými uhlíky se směsí bylin. Teplá pára, která prohřívá vnější ženské pohlavní orgány také může být úplně odproštěna od bylin, její termoterapeutický účinek však zůstane zachován. Velmi dobře se dá kombinovat s priessnitzovou vodoléčbou, která vychází ze střídavých koupelí v teplé a studené vodě, nebo jinými léčebnými technikami v podobě masáží, akupunktury apod. Pára v kombinaci s bylinami a dobře zvoleným typem procedury, však dokáže víc než jen rozproudit tok krve, lymfy nebo vnitřně prohřát, dokáže pomoci ženě nalézt cestu k sobě.
A právě hledání cesty k sobě je velké téma, kterým se zabývám s těhotnýma ženama, ženama po porodu, s matkama více dětí, a proto vím, jak důležité je naučit se pozornosti sama k sobě, a jak ženská bylinná napářka v praxi funguje.
S láskou Monika Valová
Pokud vás ženská bylinná napářka zajímá, budu ráda, když si přečtete mé další články nebo vstoupíte na Facebooku do skupiny ženská bylinná napářka.
Autorkou článku je Monika Valová, www.steamy.cz.
