Pánevní dno – svaly, tvořící dno naší pánve, náš nejcitlivější emoční barometr a výkonné energetické čerpadlo… Jsme s ním v kontaktu? Uvědomujeme si ho? Často až ve chvíli, kdy jsme těhotné a blíží se porod. Je to totiž přesně ta oblast, jejíž kondice může zásadním způsobem ovlivnit průběh a délku porodu a také to, jak porod prožíváme a co při něm cítíme.
Pánevní dno je skupina svalů, která uzavírá dolní otvor v pánvi, podpírá vnitřní orgány v ní uložené (močový měchýř, pohlavní orgány, tlusté střevo) a obsahuje svěrače jejich vyústění na povrch těla. Je ale i důležité pro udržení stability našeho těla a účastní se na našem dechu. Pánevní dno je velmi vnímavé na emoce, které prožíváme, citlivě na ně reaguje a ukládá je v sobě, zejména souvisí-li s oblastí ženství a intimity.
Během těhotenství se vlivem hormonálních změn rozvolňuje a měkne, aby miminko mohlo při porodu hladce a bez problémů vyklouznout z maminčina těla ven.
Porod je největší otevření pánevního dna, které může žena za svůj život prožít. A to nejen v rovině tělesné, ale i emoční a energetické. Aby se pánevní dno mohlo při porodu hladce a doširoka otevřít, potřebuje k tomu určité podmínky. Ty jsou zároveň i nejlepší prevencí poranění hráze.
Základním předpokladem je, aby žena byla v kontaktu se svým tělem, ideálně aby vnímala oblast svého pánevního dna, dokázala poznat, zda je v napětí či uvolnění a uměla ji sama vědomě uvolnit. Lze toho dosáhnout prostřednictvím práce s myslí a tělem (relaxační techniky, vizualizace, meditace…) a je-li třeba, tak i prací s emocemi.
Pracovat s nezpracovanými silnými emočními prožitky je ideální ještě v době před otěhotněním. Pokud k tomu nedošlo a následně během těhotenství tyto prožitky vyplouvají a jsou doprovázeny emočním diskomfortem ženy (pocity strachu, viny, selhání, nedůvěry…), je dobré jim věnovat pozornost a pracovat s nimi co nejjemnější neinvazivní metodou např. kraniosakrální biodynamikou. Pak nebudou při porodu bránit volnému otevření pánevního dna.
Velkou podporou k navázání kontaktu s pánevním dnem a jeho uvolnění je i plný podbřiškový dech, na kterém se pánevní dno aktivně podílí. Některé ženy si ke zvědomení a uvolnění této oblasti pořizují prostředníky – olej a svoje či partnerovy prsty (masáž hráze) nebo pomůcky pro nácvik průchodu hlavičky dítěte (nafukovací balonky s postupně se zvětšujícím průměrem).
Nejdůležitějším předpokladem pro hladké otevření pánevního dna (a děložního hrdla) je důvěra ženy ve své rodící tělo a rodící se dítě. Velmi důležité jsou i pocity bezpečí, intimity, možnost volného pohybu, vydávání zvuků, svobodné volby polohy při porodu a tepla. Pokud žena neleží vahou svého těla na křížové oblasti, může se její křížová kost a kostrč při porodu částečně odklopit a zvětšit tak prostor v pánvi pro rodící se děťátko až o 1/3, což jsou při rozměrech pánve cca 2-3 cm.
Pánevní dno nemá rádo, když se na něj spěchá. K tomu, aby se uvolnilo, potřebuje dostatek času, stejně jako děložní hrdlo. Také děťátko potřebuje čas, aby mohlo na svět přijít ve svém vlastním tempu a mohlo si tím nejlepším možným způsobem najít cestu ven.
Rodící ženské tělo a rodící se dítě vzájemně spolupracují – tvoří unikátní porodní tým. Důvěřujme jim. Důvěřujme si…